Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se vyhnout napadení žralokem

14. 8. 2010

JAK SE VYHNOUT NAPADENÍ ŽRALOKEM

(Peter Benchley a Tereza Faustyna Malanowska se zabývá chováním žraloků a člověka jenž se učí plavat v oceánu.)

(narodil se r. 1940 v New Yorku, po studiích na Harvardu pracoval jako kulturní reportér pro Washington Post a Newsweek. V roce 1974 knižně vyšel jeho první velký bestseller ČELISTI, JAWS, po němž následovala série úspěšných knih věnovaných moři jako např. Hlubina, Bestie nebo naposledy Bílý žralok. Všechny tyto knihy byly více či méně úspěštné zjilmovány. )

    Možnost, že budete napadeni žralokem, je téměř stejně mizivá, ale je to problém spíše sématický a současně statistický. Velice, velice málo náhodných setkání plavců nebo potápěčů se žraloky vyústí v to, co by se mohlo pokládat za skutečný útok.

     Za útok pokládám to, co udělá medvěd grizzly, když chrání svá mláďata, nebo co udělají vlci, nedvědi nebo dokonce krysy, když je něco ohrožuje nebo se dostanou do běvýchoné sutuace. Obecně platí, že žraloci lidi nenapadají, k výjimkám dochází většínou při potápění s dýchcím přístrojem, kdy potápěči bezděně překročí neviditelnou linii, kterou žralok pokládá za hranici svého teritoria. Potápěči si buď nevšímají zřetelných varovných signálů, které k nim žralok vysílá, nebo jim nerozumění, případně se je rozhodnou ignorovat.

  Když žralok cítí OHROŽENÍ nebo nějakou TÍSEŇ, když se mu zdá, že NĚKDO NÁSILÍM VSTUPUJE DO JEHO ÚZEMÍ, změní držení těla, nahrbí hřbet, svěsí hrudní ploutve, někdy třese hlavou dopředu a dozadu, vždycky bypadá a chová se nervózně. Říká - vysíla a křičí-,,OKAMŽITĚ VYPADNI! TOHLE JE MŮJ DVOREK!" Ryby jeho vzkaz pochopí, rozprchnou se a zmizí v útesu. Lidé někdy ne a pak se obyčejně stáhne a čeká, zdá vetřelec odpalve. 

    Když o takových prípadech mluvíme a použijeme výraz útok žraloka, většinou jde  spíše o jediné kousnutí, což je jeden krok v běžném postupu  jeho lovu, není to způsobenou vztekem, strachem nebo šílenstvím, ale zvědavostí, nesjistotou a hladem. Sématika stranou- pravděpodobnost, že vás žralok kousne je až bezvýznamně malá,  kolem 0,000003, které vám nemůže absolutně nic říct.

Mnozí se odvažují do moře, aniž by mu projevili úctu, kterou si zaslouží jako největší životní prostředí na planetě, které je domovem většího množství živočichů než kterékoli jiné místo - a kde všichni musí najít potravu, aby tu přežili.

    A PŘESTO KAŽDÝ ROK PŘICHÁZ NÁDHERNÉ LÉTO A MUŽI, ŽENY A DĚTI NA CELÍM SVĚTĚ SE DEN CO DEN VRHAJÍ DO MOŘE A BEROU NA SEBE RIZIKO, KTERÉ NEMUSELI....VĚTŠINOU JIM HROZÍ UTONUTÍ, ALE MOHOU SE TAKÉ SETKAT S TVORY, KTEŘÍ BODAJÍ, ŠTÍPOU A KOUŠOU. Včetně žraloků.

   Proto jsem přesvědčen na vlastní kůži, že prakticky žádný žralok nekousne, aniž by byl vyprovokován. ŽRALOKY PROVOKUJEME UŽ TÍM, ŽE VSTOUPÍME DO VODY, ŽE PŘICHÁZÍME DO JEJICH TEROTERIA, DO JEJICH LOVIŠTĚ, A STÁVÁME SE PRO NĚ SNADNOU KOŘISTÍ. 

Austalané tvoří výjimku, protože jsou vychováváni k tomu, aby věděli, že jejich milovaná vlast je domovem mnoha nebezpečných živých tvorů. Zbytek nás byl ukolébán tak, že si království zvířat idealizujeme, všechno živé považujema za filmové mazlíčky, máme sklon pokládat každé zvíře za útulné, roztomilé a přátelské, někdy si spíše myslíme, že se nás bojí. S divokými zvířaty se setkáváme tak málo, že vůbec NEVÍME, jak se v jejich blízkosti CHOVAT.

NEVSTUPUJTE DO VODY, krvácíte-li - z čehokoli, kdekoli na těle. Slaná voda, která může vyhojit nějké říznutí nebo poranění, bude současně odnášet pach vaší krve. Senzorické aparáty žraloků jsou seřízeny tak jemně, že mohou přijímat a analyzovat i ty nejdrobnější částečky krve, jaké si ani nedovedete představit, a mohou z OBROVSKÉ DÁLKY přivést žraloka AŽ K SAMÉMU ZDROJI KRVE.

   Krev není jediný atraktant, který z nás lidi vychází, vydáváme zvuky, pachy, talkové vlny, a vytváříme elekromagnetické pole, což všechno dovede ŽRALOK ZACHYTIT. Němělo by vás to překvapit: víte přece, že váš pes nebo kočka... slyší a vidí v daleko rozsáhllejším spektru než my, prč by tedy totéž nemohl umět žralok? Koneckonců - žraloci na Zemi žijí, a velmi úspěšně, o desítky milionů let déle než kočky, psi a lidé.

   NEPLAVTE A NESURFUJTE VE VODĚ BLÍZKO SKUPIN TULEŃŮ NEBO LVOUNŮ. Tihle hraví a přitažliví živočichové jsou nejdůležitějším ( a oblibeným) zdrojem obživy pro - kromě jiných- velké bílé žraloky. Surfař na prkně vypadá při pohledu zdola úplně stejně jako lvoun, který se vynořil, aby se nadechl. Velcí bílí jsou od přírody útočníky ze zálohy, dávají přednost úderu pod pás své kořisti, zaútočí zespoda a zezadu a s takovou rychlostí a silou, ž někddy prokaousnou surfaře i prkono, než zjistí, že se dopustili omylu.

  NECHOŤTE PLAVAT ZA ÚSVITU, ZA SOUMRAKU NEBO  V NOCI. Mnozí žraloci - například tygří- v noci na mělčinch loví. Domorodci na některých ostrovech přísahají, že se podle žraloká dá poznat, kdy přichází šestá hodina večrní, protože to je doba, kdy je vidět, jak se křítem krážem v zálivu pohybují jejich hřbetní ploutve, nebo se potulují podél pláže. Ve slabším světle navíc žralok hůř vidí a to ho nutí spoléhat na ostaní smysly, a tím se zase zvyšuje pravděpodobnost, že žralok kousne jen tak zkusmo.

  Totéž platí o plavání v zakalené nebo temné vodě. ŽRALOK může pocítit, že někde poblíž se pohybuje teplokrevný živočich, ale nevidí ho a může se rozhodnout, že si prověří jeho jedlost a trochu se zakousne.

    NEPLAVTE SAMI A NEPLAVTE DALEKO OD BŘEHU NEBO OD OSTATNÍCH LIDÍ. Jako OSAMOCENÝ PLAVEC jste ZRANITELNOU KOŘISTÍ , a čím jste DÁLE OD ZÁCHRANY, POKUD BY SE SNAD STALO NĚCO NEČEKANÉHO, tím menší MÁTE ŠANCI NA PŘEŽITÍ.

NECHOŤTE PLAVAT do míst, kde lidé RYBAŘÍ z člunů. Nasypali nejspído do vody návnadu nebo vláštní směs krve, tku, vnitřností a nasekaných ryb. ( I kdyby vás v takové vodě žralok nenapadl, budete po dlouhé dny páchnout, hlavně vlasy).

POSLEDNÍ RADAJE VLASTNĚ UŽ OČIVIDNÁ: NECHOĎTE PLAVAT DO MÍST, O NICHŽ JE ZNÁMO, ŽE SE TAM SOUSTŘEĎUJÍ NEBO LOVÍ ŽRALOCI: BÝVAJÍ TO STRMÉ PROHLUBNĚ, KDE PŘÍLIV, ODLIV A PROUDY PŘINÁŠEJÍ KOŘIST ČEKÁJÍCÍM ŽRALOKŮM, PROLIVY V TROPICKÝCH LAGNÁCH, KDE KAŽDÝCH 6hod. ZĚNA PŘÍLIVU A ODLIVU PŘINÁŠÍ NOVOU DÁVKU POTRAVY CELM SLEDŮM DIVOKÝCH VODNÍCH ŽIVOČICHŮ, plavební kanály u přístavů, kde se čistí ryby a z vracejících se lodí padají přes palubu odpadky.

NENOSTE DO VODY ŠPERKY NEBO NĚJAKÉ LESKLÉ KOVOVÉ PŘEDMĚTY. Lesknou se a třpytí a ve zpěěné nebo temné vodě mohou řralokovi připadat jako poraněná ryba. Můj přítel se šel vykoupat a vzal si na to plavky s mosaznou přezkou. Když se bouzdal z vody hluboké jen po prsa, pocítl, jako by ho něco přejelo kartáčem mezi nohama. Když došel na pláž, zjistil, že má stehno rozříznuté až po koleno. Bylo to něco s mimořádně ostrými zuby- buď BARAKUDA, nebo malý žralůček-, protože nepocítil žádnou bolest. Kdyby nebyl pro ruce plavčík (beach patrol), který mu podvázal cévy na noze, možná by vykrvácel.

 JINÝ MŮJ PŘÍTEL měl na sobě při šnorchlování ZLATÝ KŘÍŽEK NA ZLATÉ ŘETÍZKU. Zespodu se přižítil ŽRALOK, UTRHNUL MU KŘÍŽEK  I S ŘETÍZKEM A V TOMTÉŽ ÚDRU MU ROZTRHL BRADU.

Neplavte v OCEÁNU SE PSEM ,,ZÁKAZ"Psi plavo nepravidelnými a neohrabanými pohyby, které mohou přitáhnout pozornost žraloků.

ALE ANI VY NEDĚLEJTE ŽÁDNÉ ZMATENÉ, NEOBVYKLÉ POHYBY- NECÁKEJTE, NEKOPEJTE, NEPERTE SE S KAMARÁDEM. TOHLE VŠE VYSÍLÁ SIGNÁLY, KTERÉ ŘÍKAJÍ ZRANĚNÁ KOŘIST... STOJÍ ZA PROZKOUMÁNÍ.

NAPADENÍ ŽRALOKEM JE PRAVDĚPODOPODOBNOST VELMI NÍZKÁ.Obrazek

 Děkuji autorovi knihy Žraloci od P. Benchleye. a S.L. Lichtagovi.

Děkuji především oceanologovi Peter Klimley, John McCosker, Samuelovi Gruber Eugenie Clarkové a Rocky Strongovi.

Very, very thank you.

 

Náhledy fotografií ze složky Animals

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář