Jdi na obsah Jdi na menu
 


Animals - Panda Velká

2. 2. 2008

1. díl: Panda velká

Záhada bambusového medvěda

Červený výstražný trojúhelník a v něm černobílý medvěd. Tento symbol zná určitě každý, kdo alespoň jedenkrát navštívil některou z našich či zahraničních zoo.

Označují se jim druhy, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Ta nejvzácnější a nejohroženější zvířata světa. A černobílý medvěd, kterého mají ve znaku, mezi nimi zaujímá jedno z předních míst.

Tápání vědců

Panda velká vypadá na první pohled jako medvěd. A mezi medvědy skutečně patří. Ale způsob jejího života je odlišný. Zatímco ostatní medvědi jsou masožravci a rostlinnou stravou obohacují svůj jídelníček jen zčásti, pandy se živí takřka výlučně rostlinami. A to ještě ne všemi, specializovaly se na bambus. Z tohoto důvodu přírodovědci řadu let nemohli pandu nijak systematicky zařadit.Nejprve ji přiřadili k medvědům, později ji i s její menší příbuznou pandou červenou přeřadili k šelmám medvídkovitým (tedy do příbuzenstva mývalů, nosálů apod.). Pak pandám vytvořili samostatnou čeleď. Po určitou dobu dokonce patřila každá jinam - panda velká byla pravým medvědem, panda červená šelmou medvídkovitou. Nakonec rozhodly genetické a různé srovnávací testy: obě pandy jsou skutečnými medvědy. Tajemství je - snad již definitivně - rozluštěno.

Kdo je ohrožuje

Pandy obývají naši planetu téměř tři miliony let. V dobách, kdy se objevily, pokrývaly bambusové lesy značnou část Číny a přilehlých oblastí Asie. Protože bambusu bylo dost a zvířat, která by se jím živila, málo, pandy neměly důvod hledat si jiné zdroje potravy. Jejich specializace se od té doby natolik prohloubila, že jsou na bambusu závislé. A to se jim stalo osudným. Když přirozený ústup bambusových lesů způsobený změnami klimatu ještě urychlili lidé, kteří je vypalovali, aby získali půdu pro svá políčka a pastviny, pandy se ocitly na pokraji vyhynutí. Jejich souvislý domov je dnes rozdrobený na malé izolované ostrůvky lesa, které se staly pastí - pandy nejsou schopné překonávat vzdálenosti mezi nimi, nemohou se setkávat nepříbuzní jedinci a izolované populace začaly postupně vymírat. Přímý lov pand a pytláctví už jen završili jejich zkázu.

Málo pandích miminek

Panda velká se stala národním symbolem Číny a čínská vláda vynakládá nemalé prostředky na její záchranu. V případě pand ale nestačí zřizovat rezervace, dokonce ani velkoplošné. Propojit izolované ostrůvky lesů je příliš náročné a téměř neuskutečnitelné. Populace pand v přírodě je navíc tak řídká, že se samec se samicí v tom správném čase říje setká opravdu jen šťastnou náhodou. Rozmnožování pand je velmi pomalé i proto, že pandy rodí jediné mládě, a když se náhodou narodí dvojčata, jedno z nich většinou uhyne, matka se o ně nedokáže postarat.

Záchranný program

Na řadu proto přišlo zřizování výzkumních chovných stanic. V nich se zpočátku odchovávala hlavně opuštěná mláďata, o která se matka nestarala. Současně se rozvíjel program umělého odchovu pand. O ten se kromě čínských stanic pokoušejí i některé světové zoologické zahrady. Dlouho se nedařilo, pandy se v zajetí odmítaly pářit nebo se pářili neúspěšně, a pokud se přece jen mládě narodilo, více než 30 procent jich po narození uhynulo. Vědci zkoušeli všechno možné - dokonce pandám promítali videozáznamy páření divokých pand, aby je motivovali.Jako nejúspěšnější se nakonec ukázalo umělé oplodnění samic. Za poslední roky pandích mláďat úspěšně přibývá - v roce 2003 se narodilo a přežilo 16 mláďat, v roce 2004 devět, o rok později jich bylo 25 a loni již 30! Ale i když se naděje na přežití pandy postupně zvyšují, je otázkou, zda přežije i ve volné přírodě, kde jich zbývá odhadem asi tisíc. Možná je za nějaký čas budeme znát jen ze zoologických zahrad.

 Obrazek

Obrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Animals

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář